Tento článek byl původně publikován na zrušeném blogu v říjnu 2019
Dění v okolí Kostelce mě přivedlo k menšímu zamyšlení. Žádné hloubkové filosofování ale nečekejte, následující řádky budou spíše konkrétně realistické, i když nějaký ten přesah k hlubšímu zamyšlení v nich třeba najdete. Na druhou stranu se v zásadě jedná o výkřik do tmy, protože k těm co můžou na daných situacích něco změnit, se pravděpodobně nedostanou. Ono to ani nejsou problémy natolik zásadní, s výjimkou toho posledního, kde by nějaké řešení už konečně bylo nutné.
Cesty, dnes přejmenované na "komunikace" po vzoru moderního názvosloví, jsou zde odjakživa. Od chodníčků volně žijící zvěře až po dálnice. A i cesty vznikají tam kde chybí a opět mizí, když ztratí význam. Pokud je to přirozený proces, je to celkem v pořádku. Když je to zbytečné a vynucené, je to špatně.
Už v dobách komunismu přicházela kritika velkých lánů, sice výhodných pro velké stroje a "průmyslové" zemědělství, ale nevýhodné pro krajinu. Po revoluci před třiceti lety se zdálo, že se vše změní, ale opak je pravdou.
Na prvním obrázku je krajina pár set metrů za našim městem. V dobách onoho zmíněného komunismu kritizovaného za "óbrovské lány" v místech naznačených čarami bývala polní cesta a v místě křižovatky dokonce i remízek s keři a starou (tuším) třešní. Za ní bývalo smetiště, pro nás klukovský ostrov pokladů, ze kterého jsem co chvíli něco "užitečného" přitáhl domů. Dnes už z toho není nic, remízek zmizel, cesta neexistuje. Pejskaři a turisté chodí vpravo za potokem na další polní cestu o kus dál. Dejme tomu, že právě tuhle cestu nikdo nepotřebuje. Na druhou stranu - o potřebě obnovy polních cest, remízků, keřů a stromů v krajině se mluví stále více, ale realita je poněkud odlišná. Na mapách cesta dodnes existuje, z krajiny ale úplně zmizela. Ještě horší příklad kdy socialistická družstevní zemědělská velkovýroba byla jen nahrazena podnikatelskou drzostí je na následujícím obrázku.
Je to vrcholek nad městem, příznačně zvaný "Kamenec". Kdysi přes něj vedla cesta, nutná k přístupnosti jednotlivých pozemků, které měly mnoho vlastníků. Po kolektivizaci zde vznikl jeden velký lán, a cesta zanikla. Po revoluci byla ale obnovena, dílem proto aby sloužila původnímu účelu, dílem i proto aby byla lokalita vůbec přístupná například pro hasiče. Nakonec se v trase cesty objevily i sloupy pro eletrické vedení. Tak to vydrželo asi pětadvacet let. Poté si pozemky z obou stran cesty pronajalo zemědělské družstvo. A samozřejmě tam nikoho nenapadlo nic lepšího než ze dvou menších lánů udělat jeden veliký.....
Zde se ovšem ukázalo, že cesta není zase tak zapomenutá a nepoužívaná, a že bude mít tuhý kořínek. Ačkoliv zdánlivě o nic nejde, pěší si vyšlapali cestu okolo stráně na okraji pole o padesát metrů vedle, velká část jich stále používá původní trasu a tak se v poli obnovila původní pěšina. A je i vidět, že občas tam i někdo projede. Mě osobně je to vcelku "ganz egal" kudy projdu, ale mnoho místních celou situaci těžko rozdýchává a na likvidaci cesty si stěžovalo na úřadech. Zda úspěšně, se uvidí za rok.
V tomto ohledu se dá postoupit i na další level. Cesta tam sice zůstane, ale když je ta cesta moje, to by tak hrálo aby mi po ní ještě někdo jezdil. Máte povolení? Nemáte? Tak proč to děláte? Zamykací závoru na vás, prevíti......
Rozmáhá se nám tu takový nešvar....... Tím nešvarem rozumím cyklistiku. Na ní by v zásadě nebylo nic špatného, kdyby cyklistické hnutí se ke svému okolí nechovalo podobně opráskle jako přísloveční řezničtí psi a lázeňské veverky. Jako velký problém vidím právě budování nejrůznějších cyklostezek. Pokud je to kombinovaná stezka pro pěší a cyklisty, nevadilo by to. Až na jednu výjimku, když, jak to nejlépe popsat. Představte si situaci, že ve stráni jsou zahrádkářské parcely, pozemky, rekreační chaty. Časem dokonce i trvale obývané domy. K nim vede pod strání jediná přístupová polní cesta. A teď si představte, že z té jediné přístupové cesty vám najednou někdo udělá cyklostezku.....
Aby jste se autem mohli dostat na svou zahrádku, chatičku nebo dokonce k sobě domů, musíte buď spáchat přestupek, nebo pokorně žádat o povolení na úřadě. Není to na palici? Je.
A to není vše. Občas někdo zcyklistikovatí nějakou cestu a udělá z ní výhradně cyklostezku. Podle zákona na ni nemá přístup nikdo kromě cyklistů a kolečkových bruslařů. A tak, pokud by zákon byl vymáhán do nejmenších detailů, by došlo k uzavření celých oblastí kolem města i pro pěší. Kdyby šlo o zcela novou cestu, která dřív neexistovala, zas tak moc by to nevadilo. Ale když si cyklisté ukradnou pro sebe cestu, která tam byla stovky let, která je zároveň značenou turistickou trasou a nemá žádnou alternativu? Není to na palici? Je.
A dále se posuneme k dopravě silniční a automobilové. Tam už jde o úplně jiný level, změny v krajině které způsobí jsou zásadní a někdy dost brutální. Jako například v oblasti mezi "Štědrou" a častolovickým zámeckým parkem.
Majitel pozemků si zde trochu vyhrál, postavil si rybníček, založil stromovou alej, celou krajinu zkultivoval.
A za pár let mu zde naplánují obchvat Kostelce a Častolovic.
Jistě, automobilová doprava stále sílí, houstne, obchvaty jsou potřeba. Na druhou stranu ale změna dosud klidné a zachovalé krajiny na autodráhu..... Nevím jestli je to zrovna dobře. Netroufám si soudit, názor si udělejte sami.
Říká se, že když nejde o život, jde o hovno. Silnice, v newspeaku "pozemní komunikace" jsou ale místem, kde o život občas i jde. Podíváme se o kousek dál, asi o pětadvacet kilomerů západně, na silnici I/11, obchvat Třebechovic pod Orebem, křižovatka se silnicí na Krňovice.
Extrémně nebezpečné místo, prakticky neuteče měsíc aby to zde "nebouchlo". I když to na obrázku náhodou moc nevypadá, je to silnice s dost hustým provozem. Na křižovatce nejsou žádné odbočovací pruhy, odbočování je doslova adrenalinovým sportem a odbočování vlevo dvojnásob. Nejlepším řešením by asi byla přestavba křižovatky na kruhový objezd, místa je zde víc než dost. Alespoň částečným řešením by bylo rozšíření křižovatky o zmíněné odbočovací pruhy, ale ani to se neděje. Už desítky let se o problému ví, provoz stále houstne, přibývá bouraček, rozbitých aut a zraněných, nikoho to nezajímá, nikdo to neřeší. Všechno je přece dopravně v nejlepším pořádku za za vše můžou nepozorní, nešikovní, neukáznění a hloupí řidiči.....
Ještě jeden detail. Už v dobách hlubokého socialismu se na základě vědeckého rozboru po jedné, zdánlivě nepochopitelné dopravní nehodě zjistilo, že běžný řidič dokáže v jednom místě reagovat maximálně na dvě dopravní značky. Na této fotce ale nejsou ani zdaleka všechny dopravní značky, které jsou před křižovatkou osazené. Celkem je jich totiž OSMNÁCT!!!!!!!!! Ano, nejsou úplně v jednom místě, jsou trochu roztažené, ale stejně... Kdo z vás si je dokáže vůbec uvědomit a zapamatovat, natož se jimi řídit?
Není to na palici?? Je!!!!!!
Možná by si nějaký hlubší odborný rozbor zasloužila nejen tato křižovatka, ale i "dopravní inžinýr" který ji má na svědomí.
Zpět