Zpět

BLM paradoxy

Hnutí Black Live Matters dostává neuvěřitelné grády a tak mi to nedá, abych se k tomu ještě jednou nevrátil. Paradoxy a souvislosti s ním spojené jsou totiž do očí bijící.
Tak se například čirou náhodou dočteme, že jisté emerické aerolinky které ještě náhodou nezkrachovaly, za normálních okolností zakazují svému personálu přicházejícímu do kontaktu s cestujícími nosit na firemních uniformách jakékoli doplňky, vyjadřující podporu prakticky čehokoliv. Pochopitelné. Ale nepochopitelné je, že tato firma dnes sama připravuje jakési "odznáčky BLM" s tím, že je zaměstnanci sice nebudou asi muset nosit povinně, ale všichni víme jak to bylo u nás za komunistů s "povinnou nepovinností". Jenže zaměstnanci těchto aerolinek asi ještě nejsou úplně znormalizovaní ovčané a remcají. Aby to nevypadalo úplně blbě, budou prý si moct zvolit demokraticky ještě asi další čtyři alternativy, namátkou třeba podporu LGBT :-)

Aby toho nebylo málo, proskakují i zprávičky o tom, že hokej je některými aktivistickými Američany považován za strašně rasistický sport a bude se muset celý od základů změnit. Protože puk je černý a tluče se do něj jakýmisi holemi.......

A ono už nejde jen o Ameriku, blbne se i v Evropě. Například ve Francii už klasická detektivka "Deset malých černoušků" od Agaty Christie už nebude dál vydávána pod tímto původním názvem, protože je prý pro černochy urážlivý..... Dokonce potomci spisovatelky souhlasí s jejím přejmenováním....

Namátkou jsem si vzpomněl na dobu normalizace a brněnské divadlo "Na provázku". Ono se totiž jmenovalo původně jinak, jmenovalo se "Husa na provázku". Ale jeho přejmenování přišlo v sedmdesátých letech zatraceně rychle, protože lidi na plakáty dopisovali za to "husa" písmeno "K". A ještě k tomu čárku nad "a". A ono to bylo velice trefné. Nebo třeba názvy hudebních country skupin Rangers a Greenhorns, nuceně přejmenovaných na Plavce a Zelenáče. Protože amerikanismy v době "chozrasčotu" a "trenýrovky" byly prostě nemožné. Dnes zase máme Czechpointy...

Nejnovější zprávy dokonce říkají, že kritériem posuzování filmů pro budoucí americké Oskary nebude jen jejich kvalita a umělecká úroveň, ale i splnění kvót pro herecké obsazení, umělecký tvůrčí tým i zázemí ve vztahu k nejrůznějším údajně diskriminovaným menšinám. No to teda potěš koště. Sami někteří američtí herci prohlašují, že ocenění získané na základě splnění kvót by asi ani nechtěli. Ještě že my máme karlovarský festival, případně můžeme obnovit i Zlaté Fanouše.Nakonec, posuzování filmů na základě jejich "ideové vyspělosti" jsme si v minulosti užili dost.

Potud by se tomu člověk mohl jen z dálky smát. Ale dál se dějí věci, kdy jednoho humor přejde.

Do jisté míry je problematický například policejní zásah proti dalšímu černochovi, který skončil stylem "sedm kulí jako v Sarajevu". Na jednu stranu je stav, kdy policista do neozbrojeného člověka, který ho v tu chvíli přímo neohrožoval, prakticky vystřílí zásobník, asi skutečně divný. Možná by stačilo střílet po nohách nebo na motor a pneumatiky auta do kterého nastupoval. Ale - holt Amerika, tam se s tím neserou.
Pokud se na to podíváme z druhé strany, situace onoho černocha jako ubohé nevinné oběti není zase tak jednoznačná. Policii na něj zavolala jeho "bejvalka", protože porušil zákaz pobytu v daném místě. Po příjezdu policie neuposlechl výzvu, choval se agresivně, snažil se nastoupit do auta a zřejmě ujet. Z jiných videí kolujících po internetu je zřejmé, že americká policie v takové situaci střílí celkem běžně. Nabízí se i otázka, jak by asi dopadla policejní honička s tímto člověkem, který by navíc měl v autě tři děti. Možná jim paradoxně tato střelba zachránila život, podobně jako možným dalším lidem, které mohl tento člověk při zběsilém útěku nabourat.

Nedá mi nepřipomenout asi rok nebo dva staré video z Británie(?), kde útočník s nožem držel v šachu dvanáct neozbrojených policistů do té doby, než konečně sehnali někoho se zbraní..... Možná tak můžeme být rádi za naši českou policii, kde sice každý policajt má nějakou tu zbraň, ale její použití je chápáno jako ten nejkrajnější možný donucovací prostředek pro případ, kdy už jsou jakékoli další možnosti vyčerpány a prostě to jinak nejde.

Jako největší paradox ale vnímám právě chování oné údajně diskriminované menšiny. Miliony lidí z celého světa by daly nevímco za možnost přesídlit do USA nabo podobné bohaté země a za šanci pokusit se o svůj "americký sen". Tito lidé jsou občany USA a možností, které jim tato země dává si absolutně neváží. Nejen že ji někteří z nich zneužívají, ale dokonce i poškozují a ničí. Rabují, zapalují, ničí majetek a výsledky práce jiných..... Přál bych jim rok života v nějaké africké zemi, odkud jejich předkové pocházeli.

Ještě jednu věc bych připoměl. Normalizační události z doby před padesáti lety dávají zajímavý příklad. V roce 1968 se tehdejší společnost celkem jasně vymezila a postavila proti tehdejšímu sovětskému nátlaku. Ale všichni víme, jak to tenkrát rychle skončilo. Pokud dnešní aktivisté podobně jako tehdejší komunistická normalizační svoloč ovládnou mocenské pozice, naše dosavadní relativní svoboda skončí stejně rychle a tvrdě jako tehdejší "pražské jaro". Protože stejně jako za císaře pána, za protektorátu, i za komunistů vesměs platilo, že dosazení poslušní úředníci fungovali stylem "ve Vídni / v Berlíně / v Moskvě (nehodící se škrtněte) si uprdli, my se z toho pro jistotu rovnou posereme". A není důvod, proč by to ve vztahu k Bruselu nebo Washingtonu dnes fungovalo jinak.

Druhé pokračování:

Na jednom internetovém magazínu jsem narazil na takovou celkem zajímavou úvahu. Píše se v ní, že dříve se věci nazývali jednoduše, výstižně a jasně, zkrátka pravými jmény. A tak například člověk s bílou barvou kůže byl běloch a člověk s tmavou barvou kůže byl černoch. Tečka. Jenže - dnes už to tak nejde a stejně jako u nás už se cikán nesmí nazvat cikánem, ale tak maximálně Romem, tak v Americe, ale už víceméně všeobecně se americký černoch nesmí nazvat černochem, ale hezky korektně Afroameričanem. Nojo, ale co má vlastně drtivá většina dnešních Afroameričanů společného s Afrikou? :-)
Když to trochu rozvedu, nabízí se otázka zda to není podobný problém jako s našim pomazánkovým máslem? Které se nesmí nazývat máslo, protože podle všech jasně daných definic to prostě skutečně není máslo? Proč tedy nesmíme nazvat černochem člověka, který jasně, objektivně a prokazatelně má černou barvu kůže, ale přitom ho nazýváme Afroameričanem, i když s Afrikou nemá vlastně vůbec nic společného? A jak tedy můžeme vlastně politicky a rasově korektně nazvat černocha který není americkým občanem? Jako v Německu, kde se píše o "německých občanech afrického původu"? A jak je vůbec možné, že podle stejného vzoru vůbec bělocha žijícího v Americe nazýváme bělochem? Vždyť by to podle této logiky vlastně měl být Euroameričan? A Romové jsou vlastně Indoevropané!
To je vyměšovací otvor mezi dvěma půlkami, co?

Zpět