Koronavirus, čínská chřipečka, covid 19 či jak se ten sajrajt pojmenuje. Nejdiskutovanější a nejčastější téma. Zpráv a diskusí o něm je snad ještě víc než skutečných virů. Mám pocit, že už to snad ani většinu lidí nebaví sledovat. Přesto k tématu napíšu pár řádek. Pokud přidáme ještě očkování, můžeme připojit i nedávno zmíněné téma „vynuceného” očkování proti tetanu. Překvapuje mě, kolik lidí zastává doslova extrémně vyhraněný názor. Podobně jako u mnohých jiných témat jako by se svět rozdělil na zaryté příznivce a zaryté odmítače. Nic mezi tím. Jako by mezi těmito názory probíhal hysterický boj. Jako kdyby přestal existovat stav, kterému se občas možná s trochou nadsázky říká „zdravý selský rozum”.
Předem podotýkám, že nejsem žádný odborník na zdravotnictví nebo dokonce lékař. Moje vzdělání je v zásadě technického směru, jsem zvyklý se rozhodovat na základě objektivně prokazatelných faktů. Místo emotivního rozhodování, kdy má dotyčný předem v celé věci jasno a až dodatečně hledá pro své rozhodnutí nějaký použitelný argument, se naopak snažím zvážit všechny možné a dostupné okolnosti a na jejich základě zvolit výsledek nejvýhodnější nebo alespoň nejméně škodlivý za daných okolností. A to platí i pro očkování.
Je třeba si položit otázku, co to vlastně „zdravý selský rozum” je. Pokud si představíme stav před sto a více lety, život obyčejných lidí, především na venkově, ale samozřejmě nejen tam, byl daleko těžší a náročnější než dnes. Mnohdy byl problém zabezpečit pro sebe a rodinu i základní životní potřeby - tedy jídlo, bydlení, topení. Takový sedlák na tom byl samozřejmě lépe, ale na jeho rozhodování bylo závislé větší či menší množství lidí z jeho rodiny i dalšího personálu. Pokud se rozhodl špatně, příští zima a jaro byly zpravidla kruté. Proto bylo jejich rozhodování především čistě racionální a opřené o letité praktické zkušenosti, vedené snahou zabezpečit co nejlepší životní podmínky a co nejvíce omezit hrozící rizika. Pokud se někdo rozhodl nerespektovat životní zákonitosti, často končil špatně. Cvoci, magoři a fanatici se zpravidla požehnaného věku nedožívali.
Narození dítěte neprobíhalo někde v porodnicích, ale uprostřed rodiny. Stejně tak i smrt byla součástí běžného života a neodehrávala se někde na JIP či LDN, skrytá a utajená. Týkalo se to i dětí - zcela běžný byl stav, kdy rodina měla například osm dětí a tři - čtyři z nich se nedožily dospělosti. Příliš se to neřešilo. Vše se odbývalo větou - pánbůh dal, pánbůh vzal. V dnešní době pro většinu z nás nepředstavitelné.
Z nezanedbatelné části se na ni podílely i nakažlivé nemoci. Skeptik jistě namítne, že na jejich závažnosti se krutě podílely i další okolnosti, především špatná hygiena, podvýživa, neexistence dnes běžných léků a absence lékařské péče. A bude mít pravdu. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že jednou z okolností které měly zásadní vliv na eliminaci nakažlivých nemocí bylo právě očkování. Z tohoto důvodu mi přijde doslova šokující, že matka holčičky zraněné koněm odmítne přeočkování proti tetanu jako potenciálně nebezpečné a poškozující, a vůbec nepřemýšlí nad variantou, že její dcera ten tetanus skutečně dostane a jaké to může mít následky. Pro tentokrát ji hazard s dětským zdravím vyšel a její dcera tetanus nedostala. Dobře, ale.... Tetanus není vymýcená neexistující nemoc, tetanové bakterie a spory jsou stále všude kolem nás. Hlína a hnůj, stejně jako další zvířecí exkrementy jsou vhodným prostředím pro jejich přežívání. Z tohoto pohledu se mi jeví její chování nikoli jako vítězství nad zlým systémem, který se snaží její dceři za každou cenu ublížit, ale jen jako iracionální nesmyslný hazard. A takových očkování je celá řada. Snad jen pravé neštovice se podařilo skutečně vymýtit. Ano, očkování může mít nechtěné následky, ale počet a závažnost těchto následků je řádově nižší než potenciální následky nemocí.
Současná situace mi připomíná i zážitky z dětství. Tehdy, někdy před koncem sedmdesátých let, propukla epidemie žloutenky. Jeden případ se vyskytl i ve školní třídě, kam jsem chodil. Řešení bylo okamžité a jednoznačné - očkování celé školy proti žloutence. Nikdo se nikoho neptal, o ničem se nediskutovalo, prostě přišla paní doktorka (nebo snad jen zdravotní sestra), na učitelském stolku si rozbalila nádobíčko. Vakcínu, jednu jedinou injekční stříkačku s jednou jedinou jehlou a lihový kahan. Celá třída do řady do půl těla, a už to jelo. Vydezinfikovat jehlu rozpálením nad kahanem do červena, nabrat vakcínu, oočkovat dítě, jehlu do červena, nabrat vakcínu, další, jehlu do červena, další..... Asi byl nedostatek jednorázových stříkaček a jehel, bylo nutné očkovat rychle a ve velkém, tak se to řešilo jak to šlo. Ano, tou jednou stříkačkou s jednou jehlou tímto stylem naočkovala celou školní třídu o třiceti dětech. Nikdo se ničím nenakazil ani neměl žádné následky na fyzickém zdraví, ale následkem pro mě po takovém zážitku byl skutečný strach z dalšího očkování.
Možná se zdá, že jsem zastáncem očkování všeho druhu. Na jednu stranu jsem toho názoru, že na závažné a nebezpečné nemoci, typu právě zmíněného tetanu nebo žloutenky, je očkování nejlepší prevencí. Na druhou stranu jsou ale očkování, která považuji za zbytečná a pokud ne rovnou škodlivá, tak alespoň s podivným pozadím. Jedním z nich je očkování proti chřipce. Když před lety začínalo, pár lidí z okolí ho zkusilo. Neznám nikoho, kdo by ho zkusil víc jak jednou. Následky po naočkování byly zpravidla srovnatelné se skutečnou chřipkou a do jara chřipkový virus zmutoval natolik, že podzimní očkování stejně přestalo chránit. Takže dotyčný nešťastník si zpravidla přestál první chřipečku jako reakci na očkování a druhou potom dostal stejně na jaře doopravdy.
Korona virus je takovou prapodivnou kombinací obou přístupů. Potenciální následky jsou přece jen závažnější než u rýmičky/chřipečky. Populace se ve vztahu ke koronaviru dá rozdělit na tři části. První skupinou jsou lidi v seniorském věku a nějakým způsobem rizikoví, pro které je objektivně a prokazatelně nebezpečný. Tam je co nejrychlejší celoplošné očkování jistě na místě. Potom je druhá skupina, děti a mladiství, kde jsou následky minimální, skutečně srovnatelné s "rýmičkou" a navíc se tato skupina stejně v dohledné době očkovat prostě nebude - vakcína pro ně není schválena. Potom máme třetí skupinu, zbývající obyvatelstvo mezi osmnácti a řekněme šedesáti lety. Tam bych očekával, že se zcela volně a svobodně ponechá rozhodnutí na každém jedinci.
Proto mě nelogické a podivné dění kolem chystaného očkování nepřestává udivovat a silně mi připomíná výše zmíněnou chřipkovou očkovací komedii. První věc, která doslova zaráží je causa „Isoprinosine”.
Předpokládám že okolnosti jsou notoricky známé, už koncem léta mi na dotaz moje obvodní lékařka řekla, že klidně krabičku předepíše, ale že ho stejně nikde neseženu. A měla pravdu. Přestože se všude píše, že tento lék vyrábí na světě několik desítek výrobců, v českých lékárnách prostě od léta není a na dotaz vám řeknou, že ho distributor stáhl z trhu. A tak nezbývá, než si ho vozit z Polska, kde je prý pod názvy „Gnoprinosin”, "Neosine" a "Eloprine" k dostání dokonce volně bez receptu. No jo, jenže dnes jsou uzavřené hranice a do Polska se nedostanete. Tak ho zkusíme objednat z polských lékárenských e-shopů. Jenže ty vám lék do Česka nepošlou. Proč? Protože to údajně náš SUKL zakázal.....
Takže? Už začátkem léta pan doktor Beran přijde s tvrzením, že Isoprinosine téměř zázračně pomáhá proti covidu a v podstatě jím zabránil vymření domova důchodců. Poté se na něj sesypou ostatní lékařské kapacity a obviní ho z neobjektivity a lobbingu. Pan premiér někdy v červenci slíbí objektivní studii. Mezitím uběhne půl roku, žádná studie nevznikne a místo toho Isoprinosine zmizí z lékáren. Co každého napadne? Ano, nejde o lidi, jde o prachy, vládě a úřadům se podařilo stáhnout z trhu pravděpodobně účinný lék na koronavirus, zabránit drtivé většině obyvatel aby si ho někde sehnali jinak a nechat je umírat bez léčení. V zásadě podobná situace, jako kdyby někdo prohlásil, že jedinou možností prevence chřipky je očkování a v lékárnách najednou nebyl Acylpyrin, Paralen, ani žádný jiný podobný lék.
P.S. V současnosti je Isoprinosine momentálně(?) k sehnání.
Mimochodem, proskakují zprávy, že prachobyčejný Acylpyrin na ten kovidsajrajt taky alespoň trochu pomáhá.....
Nejlépe asi situaci vystihne mírně zaktualizovaná varianta jednoho starého, dobrého a notoricky známého vtipu:
Pan ministr zdravotnictví přijede do školy na přednášku o důležitosti očkování proti koronaviru. Na závěr vyhlásí diskusi, ať se děti ptají, čemu nerozumí.
Přihlásí se Maruška a ptá se: Prosím, pane ministře, proč není v našich lékárnách dostupný lék Isoprinosine?
Ministr zrudne, zalapá po dechu, vtom začne zvonit na přestávku, diskuse se přeruší a děti se rozprchnou. Po přestávce se znovu sejdou a diskuse pokračuje.
Přihlásí se Pepíček a povídá - pane ministře, mám na vás teď už tři otázky:
Proč není v našich lékárnách dostupný lék Isoprinosine?
Proč zvonilo na přestávku o deset minut dřív?
Kam zmizela Maruška?
Nelze se proto divit, že se mezi lidmi šíří konspirační teorie o tom, že to celé není nic jiného než akce farmaceutické mafie, která kvůli kšeftu s rozbíhajícím se očkováním znedostupní potenciálně účinný lék a nechá zbytečně zemřít tisíce lidí. A že tady něco zatraceně smrdí. Protože tohle prostě není normální. Podobně nikdo nezačal objektivně zkoumat, proč jsou následky koronavirové epidemie podstatně menší ve východní Evropě, včetně rozdílu mezi bývalým východním a západním Německem. V „podezření” je očkování proti TBC..... Proti tubeře se pro jistotu už také neočkuje, i když ji zde je v poslední době snad ještě více než kdysi a pokud ji náhodou někdo dostane, sice na ni proti době před sto lety neumře, ale znamená to drahou léčbu na několik měsíců. Největším paradoxem je, že žádná přesvědčovací očkovací kampaň na téma „tuberkulóza” neprobíhá a dokonce vás ani na požádání nikdo proti ni nenaočkuje. Prostě se to nedělá a bastafidli.
Podobně prapodivná jsou i některá vládní opatření. V lepším případě mohou šíření pandemie omezit, ale někdy, například při uzavření malých obchodů, je jejich účinnost srovnatelná se středověkým stavěním morových sloupů, v horším situaci prostě ještě zhorší. Zdaleka nejsem jediný, kdo hloubá nad smyslem opatření, kdy se veškeré obyvatelstvo nažene do dvou - tří příměstských supermarketů, kde si tisíce lidí denně podávají dveře a nákupní vozíky z ruky do ruky. V první vlně jsem si bez problémů nosil do supermarketu vlastní košík a díky tomu nemusel v prodejně prakticky na nic sahat. Dnes si vozík prostě vzít musíte. Protože počet nakupujících je omezen podle plochy prodejny a odpočítává se právě podle počtu vozíků. Takže mi nezbývá než použít vozík, používaný a ohmataný desítkami nakupujících přede mnou.
Rovněž smysl zákazu prodeje jakéhokoli jiného než "nezbytného" zboží mi uniká. Dalo by se to pochopit jako krátkodobé opatření pro nejnutnější kritickou dobu, trvající týden - dva. Pokud ale zákaz prodeje trvá celé měsíce, situace se pro většinu lidí stává kritickou z úplně jiného důvodu. Protože i to "zbytné" zboží, zdánlivě nepotřebné k bezprostřednímu přežití, se postupem času také stane stále více nezbytné.....
Podobně to dopadá i s restauracemi. Dobře, chápu že folklór v podobě večerního vysedávání u "pětipiva" zaběhnutý u nemalé části populace ve spojení s debatními kroužky a pochybnou hygienou pivního skla je ideální pro šíření jakékoli nakažlivé nemoci a je vhodné ho po dobu epidemie odbourat. Ovšem co nepochopím je úplný zákaz provozu restaurací. Pokud dnes přijedete někam do vzdálenějších končin, nejen že se nemáte kde nažrat, ale ani kde si umýt ruce a odskočit na záchod. A tak vám nezbývá než občuravat keře v parku, místo případné velké potřeby si rovnou zašpuntovat prdel, svačinu sníst vlastní z pytlíku a na jakoukoli hygienu rezignovat. Vítejte ve středověku.
Koronavirus vám děkuje, pane ministře. Já ne.
Pro lidi mého druhu, uvažující spíš technicky a materialisticky, je víceméně odrazující i celá propagandistická kampaň očkovací lobby směrovaná na emoce. Srovnatelná je například s reklamou na prací prášky , a to ještě v lepším případě. V horším je použita propaganda srovnatelná s komunistickou nebo fašistickou ideologií, klasická goebbelsovská demagogie, podle hesla „tisíckrát zopakovaná lež se stane obecně uznávanou pravdou”. Přesvědčuje nás o naprosté bezpečnosti vakcinační spásy, přitom objektivní dlouhodobé zkušenosti s vakcínou prostě nejsou. Podivný pocit vzbuzuje i srovnání s vakcínami ruskými a čínskými, které jsou samozřejmě „neověřené, nedostatečně otestované a možná i nebezpečné”, zatímco stejně rychlokvašené americké a evropské vakcíny jsou samozřejmě „naprosto bezpečné, dokonale protestované, účinné a spolehlivé”. Mnohé okolnosti ale naznačují, že to s tou ověřeností a otestovaností není zas tak dokonalé jak se tvrdí. Jednou se zjistí, že u jisté vakcíny stačí "zvorat" ředění nebo poplést dávkování a účinnost se změní - překvapivě k lepšímu, potom zase že vakcína vlastně vůbec neúčinkuje u starých lidí, nebo zase někdo "propálí" že vakcíny vlastně nezajistí imunitu proti covidu, ale jen zablokují rozvinutí nemoci. Což ale znamená, že z vás neudělají zdravého člověka, ale noční můru všech epidemiologů - bezpříznakového přenašeče. Potom ale základ propagační strategie - o vás ani tolik nejde, hlavně aby jste nenakazili vaše rodiče, babičky a dědečky a oni potom na covid neumřeli - dostává vážné trhliny. Varující je i vyloučení vakcín pro některé skupiny, jako například děti a těhotné ženy. Diskutabilní je i samotná účinnost některých vakcín, dosahující šedesáti - sedmdesáti procent. Rovněž občas proskočí zprávy o tom, že očkování ani zdaleka není definitivním řešením problému - počítá se s účinností kolem jednoho roku. Pokud by výsledek měl být ten, že bych se musel každý rok nechat přeočkovat s výsledkem, že s pravděpodobností 2:1 ten covid snad nedostanu (když náhodou mezitím nezmutuje), tak se na to určitě vyseru. Přesto je národu ze všech sdělovacích prostředků vtloukáno do hlavy, že jediným řešením je právě jen a pouze očkování a nic jiného. V začátcích epidemie se probíraly různé alternativy, jak snížit riziko nákazy. Dnes jsou jakékoli jiné alternativy, od vitamínů přes hygienu a třeba výplachy nosu po zmíněný Isoprinosin najednou zapomenuty. Celé televizní zpravodajství za poslední rok není o ničem jiném než o koronaviru, zákazech, opatřeních a očkování. K tomu mediální exhibice nejrůznějšího „mašíblu”, který někdy má jakési odborné vzdělání, jindy ani to ne, ale vždy ví nejlépe co máme všichni dělat a touží to národu sdělit nebo rovnou nařídit. K největším aktivistům potom patří například jistý pan "generální zubař", který není schopen zajistit podstatné části lidí v této zemi odpovídající zubařskou péči, ale do koronaviru se bude srát horem dolem.... Další pan doktor by tomu možná i trochu rozuměl, ale jeho věštby na úrovni Baby Vangy vesměs se hrubě rozcházející s pozdější realitou ve spojení se vzhledem smrťáka z Dařbujána a Pandrholy mu mediální popularitu určitě nezískají. Slabší povahy potom možná od očkování odradí i do zblbnutí opakované reportáže s detailními záběry ve stylu „přijde doktor mengele a prdne ti injekci až do kosti”. Komediální tečkou je potom výraz hlasatelů, kteří zprávy o následcích koronaviru sdělují s tváří pohřebního řečníka, zatímco zprávy o výsledcích očkování s evidentně nuceným úsměvem.
Jak to celé dopadne? Oficiální zdroje nás přesvědčují, že bez očkování tu s námi bude koronasajrajt na věčné časy a nikdy jinak. Prdlačku. Když se podíváme na epidemie hongkongské chřipky před padesáti lety a španělské chřipky před sto lety, zjistíme zajímavou věc. V obou případech epidemie po dvou letech odezněla přirozenou cestou. A téměř rok už máme za sebou.
Ono je to logické. Momentální denní přírůstky nakažených covidem jsou okolo deseti tisíc denně. Než se proočkují skutečně rizikové skupiny a začne se dostávat i na mou, relativně málo rizikovou populaci, uběhne nejméně půl roku. Možná ještě déle, stačí se podívat na zmatky kolem testování, které naše „vyspělé zdravotnictví” dokonale nezvládá. Nedávno například jsme si mohli přečíst zprávy o tom, jak policie rozhání okolo nemocnice kilometrovou frontu zájemců o test na covid. Nedokážu si vůbec představit, jak už dnes přetížené zdravotnictví může zvládnou proočkovat šest - sedm milionů lidí za pár měsíců. A je otázka, zda potom už nebude očkování v podstatě zbytečné. Protože pokud bude nákaza pokračovat podobným tempem, počty jsou jednoduché - deset tisíc lidí denně, třista tisíc měsíčně, milion na jaře, dva miliony v létě.... Další nejméně milion, který už covid prodělal a má jakousi přirozenou imunitu. K tomu část lidí, kteří se nakazili s tak lehkým průběhem, že s tím u doktora nebyli a do statistik se nedostali. A potom ještě (netroufám si odhadovat jak velká ) část lidí, kteří mají covid bezpříznakově a ani nevědí že něco takového prodělali nebo by pro onemocnění museli sežrat polévkovou lžíci koncetrovaného koronaviru. Takže pravděpodobně za půl roku bude mít velká část obyvatel Česka přirozenou imunitu i bez očkování a virus přestane mít co žrát. Možná to celé dopadne tak, že za rok už bude skutečně celá epidemie na ústupu a nebude ani možné prokázat, zda je to způsobeno očkovací spásou nebo je to přirozený proces. Ale stovky milionů dávek už objednaných a vyrobených vakcín bude nutné prodat.....
Je zcela nepochybné, že za vším stojí peníze a moc. Zde se dokonale propojily finanční zájmy výrobců vakcín a mocenské zájmy politiků. Pro obě skupiny je koronavirus příležitost jaká přichází jednou za sto let. O nic jiného než o zisky farmaceutických firem a zavedení betaverze novodobé totality evidentně nejde. Vydělat prachy, získat nadvládu. Obojí se ale může jednoduše zvrtnout. Stačí připomenout jednu "větu Jakešovu", tedy jeden z mnoha jeho vejšplechtů z Červeného hrádku. Některé z nich se totiž přes zdánlivou vidláckost ukazují jako nadčasové a tvrdě pravdivé:
"Proč je ta složitost v naší zemi? Protože my řídíme i tu ekonomiku. Tudíž jsme ale také před lidmi jakoby za všechno zodpovědní".
Stačí, aby se něco jen trochu nepovedlo, nebo se stalo něco nečekaného. Třeba že některá z prosazovaných vakcín bude mít u pár desítek lidí skutečně vážné následky. I kdyby statisticky zachránila před následky koronaviru stokrát víc lidí, odpůrci očkování vše rozmáznou do nepříčetnosti a bude to znamenat konec jak pro výrobce vakcíny, tak možná i pro celou očkovací lobby. A s tím je spojená i zodpovědnost politická. Zde už nejde jen o očkování. Politici za poslední pětiletku prakticky jen lízali smetánku. Ale dnes přišla doba kdy smetánka došla a zbývá hořká meducína. Dnešní vládnutí je balancování na hraně nad horoucím peklem. Když nechají koronakrizi volný průběh, veřejnost je obviní že nic nedělali. Když ale jejich opatření naštvou lidi víc než je zdrávo, veřejnost je obviní že to zkazili. V obou případech to bude znamenat konec politické kariéry.
K tomu je asi velmi blízko a dění posledních dní je příznačné. Stačí připomenout hysterickou reakci politiků na protestní demonstraci, kdy se protestující po vzoru protektorátu označili Davidovými hvězdami, kde byl nápis "Jude" nahrazen nápisem "neočkovaný". Nepochybně zde protestující naprosto názorným způsobem trefili hřebík na hlavičku a ťali do živého. Nezbývá než konstatovat, že rozsah protižidovských zákazů a příkazů na začátku protektorátu - zákazy vstupu do kin, divadel, vlaků, tramvají a dalších dopravních prostředků, knihoven, velké části obchodů, omezení cestování - byl srovnatelný s opatřeními evidentně připravovanými pro neočkované nebo netestované osoby dnes. Přitom je to vlastně úplně jedno - po proočkování by se riziko nákazy mělo týkat vlastně jen neočkovaných - a to je víceméně jejich problém a riziko (nebo se už dnes ví že očkování v reálu zas tak spásné nebude?????).
Podobně rozsah nařízení za současného "Nouzového stavu" už přesáhl represe za stanného práva po heydrichádě, pouze seznamy popravených jsou nahrazeny reporty o počtech nakažených a mrtvých s Covidem. Vlastně už zbývá jen vymáhání novodobého stanného práva za pomoci dvoučlenných hlídek v sajdkáře s lehkým kulometem. Paradoxem je, že prvním bojovníkem proti podobným přirovnáním je jisté řepoprase, stavějící pomník fašistické armádě. Možná je to nápad z jeho poněkud nekonzistentní hlavy, možná to dostal jako stranický příkaz k vylepšení kádrového profilu.....
Možná vám předchozí přirovnání skutečně přijdou jako nadnesená a neadekvátní. Ale - napadlo by vás ještě před rokem, že něco takového jako je stávající "Nouzový stav" je možné tak snadno a dlouhodobě zavést ve svobodné a demokratické zemi? Že může zde a v dnešní době existovat stav, kdy si v krámě normálně nekoupíte ani tužku, sešit nebo boty??????? Proto mám potřebu se připojit k protestu proti těmto zcela neadekvátním a šíleným "Nařízením". Minimálně se připojím k akci v podobě rozesílání protestních dopisů popsané v tomto odkazu. Jako největší nebezpečí koronavirové epidemie totiž nevnímám ani tak rizika koronaviru samotného, ale především jeho zneužití k likvidaci základů demokracie v Česku, v Evropě i jinde ve světě.
A že jde o nebezpečí skutečně akutní je vidět i z posledních návrhů "protiepidemického zákona", kdy by se jakási varianta nouzového stavu vyhlašovala jen rozhodnutím vlády neomezeně, bez schválení parlamentem, bez demokratické kontroly. Tak vážení, tohle opravdu ne. To zde za chvíli budeme mít i protipovodňový, protivichřicový, protiteroristický a možná i protiglobálněoteplovací zákon, umožňující několika jedincům si neomezeně a nekontrolovaně dělat v této zemi co chtějí podle vlastní libovůle.
Na druhou stranu by ale byla hloupost očkování odmítnout jen z těchto ideologických emotivních důvodu. Je třeba zamyslet se nad tím, že riziko komplikovaného průběhu nákazy objektivně existuje a zda pro mě jako jedince není očkování nakonec méně rizikovou variantou. Je zde ale i otázka, zda ve chvíli, kdy na mě konečně "přijde řada" bude mít ještě očkování vůbec nějaký smysl.
Pokud čekáte na nějaký jednoznačný závěr o tom, zda očkovat či ne, zde ho nenajdete. Už tuším pan Charlie Chaplin kdysi prohlásil:
„Držte se lidí, kteří hledají pravdu. Ale utíkejte od těch, kteří už ji našli."
Zkuste si najít tu svoji pravdu. Pokud možno ne na základě emocí a propagandy, ale objektivních faktů a ověřených výsledků. Máte na to zhruba půl roku.
Protože proti podobným excesům je potřeba aktivně bojovat, připojil jsem se k protestní dopisové akci zmíněné výše. Jedenáct protestních dopisů bylo 26. 1 2021 odesláno. Stálo to tři stovky a odpoledne práce, ale je to lepší než jen sedět, hudrat a čekat co si vymyslí panstvo příště.
Možná až překvapivě racionálně pravdivý může být i jeden názor z internetových diskusí, který říká následující:
Sledujte chování papalášů a elit. Bojí se nákazy? Co dělají? Obrážejí soukromé a polosoukromé párty a podobné potenciálně rizikové akce. Takže se asi v zásadě ničeho nebojí. Kdyby byla situace skutečně tak kritická a nebezpečná, jak je nám prezentováno v médiích, budou zalezlí ve svých soukromých bunkrech a kdyby museli vylézt na ulici, tak budou mít skafandry.
I když - většina našich "elit" jsou takoví idioti, že zrovna na tohle bych radši moc nespoléhal :-)
Podobně začínám věřit i názoru, že skutečným, ale skrytým smyslem protikoronavirových "nařízení" je především likvidace malých podnikatelů a živnostníků, kde koronavirus posloužil jen jako vítaná záminka. Prostě nejde o nic jiného než na rozdělení společnosti na "horních deset tisíc" - vládnoucí třídu mocných a bohatých, a "dolních deset milionů" - zbytek obyvatelstva životně závislý na libovůli vládnoucí vrstvy. O svobodné a nezávislé lidi už dávno nikdo nestojí.
Čekal jsem, jak celý "korespondenční protest" dopadne. Zdánlivě bezvýznamně, nikde o něm nebyla ani zmínka. Ale.... Stejně mi to připadá že se "něco" děje. Nejrůznější protesty v nejrůznějších podobách nabývají na síle i organizovanosti a politici z toho viditelně začínají srát hranaté bobky.
Všechno už tu jednou bylo. Stačí si připomenout ekonomickou krizi 2009 - 12 a její dopad na politickou scénu. Některá opatření bolela a objektivně byla nevyhnutelná. Na druhou stranu další "opatření" byla objektivně naprosto zbytečná, podnícená zájmovými lobbystickými skupinami a vládě se jimi podařilo většinu lidí doslova nasrat. Výsledek? Konec Topolánkovy a poté Nečasovy vlády, konec do té doby neotřesitelné koalice ODS /TOP09 /VV, pád těchto stran na hranici volitelnosti, u VV do zapomnění. Pan Kalousek se přes úpornou snahu a tlačenku v médiích už na jakýkoli významnější post už nikdy nedostal a zřejmě nikdy nedostane, zkrátka se mu podařilo za svou kariéru nasrat příliš mnoho voličů. Pan Topolánek také zjistil že snaha o politickou recyklaci je marná. Současné politické věrchušce asi také začínají naskakovat pupínky a "demokratická opozice" rovněž cítí, že příští volby by mohli ovládnout "antilockdownisté" a na ně už by se nedostalo.
Po evidentním poděšení politiků z reakce veřejnosti na "zámkodolů" a krátké naděje na alespoň nějaké uvolnění stanného práva se situace bohužel zhoupla opačným směrem. Naoko sice sněmovna odmítla prodloužení nouzového stavu, ale vláda si ho oklikou znovu zavedla a parlament, místo aby obratem vyslovil vládě nedůvěru a nezákonná opatření smetl ze stolu, neudělal nic a potichu je akceptoval. Je evidentním faktem, že počet nemocných narůstal a určitá reakce v tomto směru se dala očekávat. Nakonec to skončilo důkladným přitvrzením "opatření" a parlamentní komedií pro ovčany. No nic, při dalších volbách splním to, co jsem veřejně slíbil a žádná ze stran, která podpořila nebo tolerovala "zámkodolů" si už u mě nikdy ani neškrtne.
Komickou vložkou, či spíše totální šaškárnou potom bylo jedno z "opaření vládi" v podobě zákazu závodního stravování ve firmách a fabrikách. Zákaz přišel v nočních hodinách z pondělí na úterý, v úterý ráno se zákaz nezákaz vesele vařilo, protože se o něm prostě nevědělo. A když to náhodou konečně někdo zjistil, protože ve skutečné práci se na rozdíl od úřadů a ministerstev přece jen spíš pracuje než brouzdá po informačních webech, nejdřív nikdo ani nechtěl věřit tomu, že je něco takového vůbec možné. A když se zjistilo, že to fakt možné je, přece ten oběd nevyhodíme. Navíc o tom nevědělo ani asi 1,8 milionu strávníků, kteří by jinak zůstali ten den o hladu..... Naštěstí tahle pitomost nepřežila úterní odpoledne. I tak ale panu premiérovi i s jeho ministerskou sebrankou muselo ten den krutě zvonit v uších.
Živě jsem si představil, co se asi stalo. Pan premiér s ministry se po náročné noční směně sešli ve Strakovce na oběd a záhy zjistili, že se jejich vlastní nařízení vztahuje vlastně i na ně... A dnes se tedy nebude jíst v ministrské jídelně z míšeňského porcelánu, stříbrných příborů a ručně broušeného skla, ale hezky solidárně s plebsem bagrovat z ešusů u pracovních stolů. Jo, a ešusy si musíte přinést svoje.... Hamáček, pojďte sem.... Zaběhněte k Rottovi a doneste patnáct ešusů... Cóóó jak že né? Že železářství jsme taky zavřeli? A ku..a... A tak bylo tohle "opaření vládi" ve 14:00 zase zrušeno. Ale ve středu jsem si ten ešus raději do práce přinesl, protože i když nařízení bylo v úterý odpoledne zrušeno, tak to neznamená že ho ve středu ráno nějakej ministrskej či premiérskej pošuk zase nevyhlásí....
A to samozřejmě nebylo jediné idiotské nařízení, které bohužel vyšlo. Podobně i uzavření zbytku "zbytných" obchodů a vyhlášení zákazu pohybu mimo okres má evidentně mizivý až zanedbatelný vliv na šíření koronaviru, ale naštvat lidi dokáže dokonale. Takové pitomosti jako je omezení rekreačního pohybu na katastr trvalého bydliště už asi nikoho nenaštve, protože to nikdo neřeší, nikdo nerespektuje a nikdo nehlídá. Sám jsem při nedělní procházce "nakazil" nejméně čtyři sousední obce :-) Prostě - jako za Rakouska - pánbůh vysoko a Vídeň daleko. Akorát se vám může stát, že když půjdete i třeba po absolutně prázdné ulici, kde nemáte koho a od koho se nakazit a sundáte si náhubek, najednou na vás vyběhne nadrženej městapák a omlátí vám držku o chodník.
A tak jsme dospěli do typicky českého "Švejkovského" stavu. Vláda vyhlašuje kde co v zoufalé snaze vymoct alespoň minimum z toho co vyhlásila, lidi na to zvysoka serou, stejně si v zásadě dělají co chtějí a z vlády a jejích nařízení mají místo respektu akorát prdel. Zeman, Babiš, Blatný, no jo, před pětatřiceti lety jsme zase měli Husáka, Jakeše a Štěpána :-)
Takovým docela zajímavým místem kde se dá koronavirus úspěšně chytit je veřejná doprava. Jako nejnebezpečnější se mi zdají autobusy. Zatímco ve vlacích ještě jakási vzduchotechnika zpravidla funguje, i když ne vždy asi ideálně - vzhledem k situaci bych čekal, že topení i ventilace pojede naplno, aby se vzduch ve vnitřním prostoru co nejvíc vymeňoval. V autobusu si zpravidla zatopí jen samotný řidič a zbytek autobusu připomíná vlhký nevětraný nevytápěný skleník. Ale co, lidi ať pochcípou, hlavně že se ušetří za naftu....
A co ještě pokračuje dál? To je případ léků potenciálně účinných proti covidu. O Isoprinosinu jsem se už zmínil výše, k němu se přidal ještě Ivermektin. Co chvíli vyjde v oficiálních médiích kulervoucí článek o tom, jak největší lékařské kapacity varují před jejich užíváním. Když se ale pozorně začtete, zjistíte že v žádném článku není žádný konkrétní důkaz o jejich neúčinnosti nebo dokonce škodlivosti, jen goebbelsovská propaganda v podobě donekonečna omílaných nepodložených tvrzení, co se mají stát pravdou. Pouze jedna studie někde z jižní Ameriky údajně zjistila zanedbatelnou účinnost Ivermektinu proti Covidu, ale - existují relevantní důkazy o tom, jak studie byla záměrně vedena tak, aby nic neprokázala a peníze na ni poskytli výrobci vakcín. U zmíněného Isoprinosinu se účinnost pohybuje v nejlepším případě kolem 0,5, v méně rizikových skupinách kolem 0,7, což není nic moc, ale stále je to lepší než nic. Stále to znamená, že při jeho hromadném použití nemuselo v Česku několik tisíc lidí zemřít. Ale co, podle lékařských kapacit je lepší lidi nechat lege artis umřít bez léčení, než jim náhodou pomoct levným a neprověřeným lékem. Naštěstí se zdá, že tento přístup připomínající kdysi horečku omladnic se s Ivermektinem začíná prolamovat. Do toho všeho se začíná zjišťovat, že největší vakcinační průser není ani ruský Sputnik, ani čínský Sinovac, ale britskoevropská AstraZeneka. Spousta evropských států už zastavila očkování touto vakcínou poté co se objevuje stále větší počet úmrtí na krevní sraženiny po její aplikaci, ale u nás se bude očkovat dál jako by se nechumelilo. Prostě do vás napereme tu největší a nejnebezpečnější sračku jaká je na trhu k sehnání, protože je nejlevnější. Rodiče ve vysoce seniorském věku právě kvůli tomu že u praktického lékaře jim hrozí očkování "astrouzenekou" se zatím rozhodli se neočkovat.
Ono se postupně ukazuje, že ten obyčejný Acylpyrin nebo Aspirin nepomáhá jen trochu, ale docela dost. Má účinek na snížení rizika trombóz a krevních sraženin, díky protizánětlivým účinkům snižuje i riziko závažného průběhu zápalu plic, a to až o 40%. Jenže to jako první "propálil" opět pan doktor Beran, takže se o tom opět dlouho nesmělo nikde psát ani mluvit, naštěstí stáhnout Acylpirin z trhu dost dobře nešlo. Až když se o tom samém účinku zmínila "studie amerických vědců", zpráva o účincích Aspirinu se rozšířila po všech médiích. Trochu to připomíná časy komunismu, kde všechno co nevymysleli sovětští akademici, bylo na indexu. Někdy mám i pocit, že lékaři se dělí na dvě skupiny. Tou první jsou lékaři "z první linie", praktici a podobní, kteři denně přichází do styku s nemocnými a prostě se snaží ze všech sil pomoct co největšímu počtu lidí všemi dostupnými prostředky. Od nich jsem nikdy žádné odmítání Isoprinosinu, Ivermektinu nebo dokonce Acylpyrinu nezaznamenal. A potom jsou nejrůznější kancelářské krysy z úřadů a firem typu "doktor Cvach" kterým jde spíš o vlastní kšefty. Prostě se snaží za každou cenu a bez ohledu na nasledky prosadit to za co dostali zaplaceno a zastavit to za co zaplaceno nedostali.
Státní, vládní a stranickou komedii okolo "opaření" a Velikonoc už ani nemá smysl nějak komentovat, tuhle bandu šašků nám byl čert dlužen. Slovy klasika: Za co, panebože, za co????????
Den nultý - předehra
Vlastně šlo o dny dva - víkendové. To jsem ještě netušil, že by se něco mělo dít. Až zpětně. Už v sobotu mě trochu bylo všelijak, lehké pobolívání svalů, ale to jsem přičítal víkendovým (nejen) zahradním pracím. Holt od práce občas bolí ruce i zbytek těla. V neděli mě trochu začala i pobolívat hlava, ale v podstatě šlo jen o lehký náznak který je na hranici toho že si ho vůbec všimnete. Neodpouštím si ani odpolední procházku spojenou s menším nákupem.
Den první
V pondělí ráno po příchodu do práce přichází obligátní antigenní testování. Beru ho jako formalitu, o to větší překvápko mě čeká když na testu nabíhá druhá, pozitivní čárka. Paní co nás testuje podotkla, že při komentáři výsledku mě vlastně poprvé slyšela říct něco sprostého. A tak jsem zase odeslán domů a holt je jasné, že pracovat se nebude a čeká mně minimálně karanténa. Nejsem zdaleka sám - hned ráno jsme takto pozitivně otestováni antigenním testem tři.
A co dál? Možná to není z epidemiologického hlediska ideální, ale nezbývá než si honem udělat hlavně velký nákup trvanlivých potravin. Ono chcípnout hlady taky není zrovna příjemná věc. Dále se na Xtý pokus konečně dovolávám své praktické lékařce a ptám se na další postup. Ta mě posílá do okresní nemocnice na PCR test. Nutno se objednat přes internet, to se mi kupodivu i daří, dokonce hned na úterý ráno.
Další činnost - zalézám do doupěte. Měřím si teplotu, výsledek - 36,8. Pocity? Trochu mě pobolívá hlava, občas se začínám potit jak příslovečné dveře od chlíva. Odpoledne přichází ještě něco jako průjem. K Celaskonu, vitamínu D a čtvrtce Acylpyrinu, které beru preventivně, přidávám ještě Isoprinosin, který mám pro tento případ v záloze. Procházím internetová moudra, kde se všude píše o vysokých horečkách, ztrátě chuti a čichu, silné únavě, nic z toho. Snad jen to lehké pobolívání hlavy. Roztápím krbovky a dělám si z obýváku odpočinkově izolační doupě. Krbovky příjemně sálají, večer je tam sedmadvacet stupňů.
Den druhý
V úterý ráno na osmou jedu do nemocnice a stepuji před odběrovým místem pro PCR testy. Mají nějaký problém s počítačovou sítí a nějak nemůžou najít moji žádanku, i když v "systému" jsem. Až někdy před devátou se to daří a proběhne i odběr vzorku pro PCR test. Zajímavé je, že na místě je další známý z práce, také v pondělí ráno pozitivně otestovaný. Ale ten už si COVID prodělal? Prý tomu v práci taky nikdo nechtěl věřit, udělali mu ještě pro jistotu druhý test, také pozitivní. Nojo, reinfekce je prý nepravděpodobná, ale možná. Pocitově mu není vůbec nic, mě taky ne, Ještě si z toho děláme prdel že negativní testy asi došly a otevřeli při testování krabici s těmi pozitivními. Ostatní čekající náš humor nesdílejí, ale nedivím se jim. Potom jedu domů a po zbytek dne karanténuji.
Den třetí
Během středečního dopoledne mi přichází SMSkou výsledek včerejšího PCR testu - NEGATIVNÍ! Volám doktorce a probírám další postup - tedy dnes ještě stále karanténa, od zítřka můžu do práce. Trochu mě to mrzí, už jsem byl tak nějak psychicky vyladěný na čtrnáctidenní karanténní veget.
Od čtvrtka zase v pracovním procesu a dozvídám se další pikantnosti z testování. V pondělí nás bylo pozitivně otestováno celkem sedm, z toho opravdu nemocný byl jeden..... Dalších pět plus já jsme měli následný PCR test negativní. Je to zajímavé a hodně podivné, všude se píše spíš o tom, že antigenní testy bývají spíš falešně negativní kvůli nízké citlivosti. Tady naopak vyhodily několik falešně pozitivních výsledků. Pokud by šlo jen o mně, dalo by se to vysvětlit tak že možná jsem byl aktuálně infikován nějakým virem který sice nebyl Covid, ale byl třeba nějakým způsobem podobný a ten test ho falešně zdetekoval jako Covid. Ale co těch dalších pět? Vede mně to k úvahám, nakolik jsou čínské antigenní testy vůbec smysluplné. Kdyby se házelo kostkou, vyjde to co do úspěšnosti prakticky nastejno.
S napětím čekám na další pondělní testování :-)
Další pondělí jsem si vylosoval negativní test, takže vše O.K. Zato ve vlaku jsem si vyslechl ještě zajímavější a zamotanější historku. Dotyčný byl také v pondělí vytříděn z pracovního procesu s pozitivním antigenním testem. V úterý šel na PCR test, který mu vyšel negativní. Stejně jako já šel od čtvrtka do práce, respektive měl jít..... Ve čtvrtek ráno měl čtyřicítku horečku a chuťově by nepoznal čaj od nafty. Otestoval se vlastním antigenním testem ze supermarketu, pozitivně, stejně jako další následný PCR test.
Takhle to vypadá, když čínská chřipka se testuje čínskými testy :-) A to nemluvím o tom, že i kolem očkování se neobejdeme bez dovozových vakcín aplikovaných prostřednictvím čínských injekčních stříkaček a čínských jehel. Proti koronaviru se chráníme čínskými rouškami, v lepším případě rouškami vyrobenými u nás na lince dovezené z Tchaiwanu. Ale čemu se vlastně divím, když si projdete jakýkoli obchod (až je otevřou), zjistíte že v elektrách a počítačových a telefonních obchodech, spotřebním a domácím zboží, oblečení, botách, cyklistice, prostě skoro všude je asi tak 90% čínského zboží, které už si sami neumíme a nedokážeme vyrobit a na kterém jsme životně závislí. Bez kterého se neobujeme, neoblečeme, nezatelefonujeme, nepodíváme se na internet nebo televizi, a nejspíš už ani nenažereme, protože už ani talíř, kastrol nebo příbor nekoupíte jiný než made in P.R.C. Ale co hlavně když jsme v uhnii a máme svobodu a demokracii. Nebo už spíš demagokracii?
Koncem května jsem měl první dávku očkování a nyní, začátkem července, druhou. Podobně je proočkováno i prakticky všechno bližší příbuzenstvo v dospělém věku. Tím předpokádám, že celé koronavirové šílenství je u konce. Když se na celou věc podívám čistě technicky a statisticky, situace je jasná. Většina lidí v této zemi Covid dostala nebo dostane, pokud nebudou očkovaní. Z těch co ho dostanou a mají jasné příznaky má převážná většina celkem nekomplikovaný průběh, ale statisticky asi jeden z deseti skončí s vážným průběhem v nemocnici a jeden ze sta umře. Po očkování má nějaké nežádoucí účinky možná tak jeden z tisíce, nějaké skutečně vážnější jeden z deseti tisíc a ti co skončili po očkování u hrobníka by se dali spočítat na prstech. Pravděpodobnost že umřu na očkování proti koronaviru je tak asi tisíckrát menší než že umřu na koronavirus a tím není co řešit. Pocity? V době první dávky jsem náhodou chytil rýmu jako prase a tak kromě lehké bolesti po injekci nedokážu určit, co byl následek rýmy a co následky po očkování. Po druhé dávce jsem stejně jako po té první dostal večer jednorázově silný průjem a nějaké lehké pocity "že se něco děje" se snad dostavily až druhý den večer. Jinak nic....
Jen se bojím, že s tou "tečkou za koronavirem" to nebude zas tak jednoduché a stejně jako v mnoha jiných případech se jedná jen o bohapustou propagandistickou lež. Tedy ne že by se epidemie vrátila - předpokládám, jak už jsem napsal výše, že stejně jako španělská a mexická chřipka i koronavirus odezní během letošní zimy přirozenou cestou a za rok touto dobou nebude co řešit. Koneckonců - momentálně je počet nemocných zanedbatelný. Ale "strašení" obyvatelstva dál jede na plné obrátky. Prvních patnáct minut televizního zpravodajství nemá cenu sledovat, protože se jedná jen o nekonečné ubíjející kecy o znovu strašlivě stoupajícím počtu nakažených. Bububububu, hudryhudry, pandémyje se vrací, mrazáky se budou znovu plnit. Přitom se jedná o zlomková čísla proti dřívějšku, a že v nemocnicících je v celém Česku všehovšudy třicet lidí s Covidem a z toho dva ve vážném stavu se dozvíte až z "dezinformačních webů" nebo od pana Klause. A tak mi dovolte projevit také trochu emocí.
Je jasné že farmaceutický průmysl ani očkovací lobby se svého "kšeftu století" jen tak lehce nevzdají. Už se začíná mluvit o údajné potřebě třetí dávky. Bez ohledu na absenci jakékoli studie a oficiálních vědeckých výsledků nebo dokonce praktických zkušeností se "zimní" přeočkování třetí dávkou najednou bere jako hotová věc a první evropská země omezila předpisem platnost očkovací imunity na sedm měsíců. Až když se ukázalo, že sedmiměsíční lhůta by této zemi omezila letní turistický kšeft, najednou v ní zjistili že účinnost očkování není sedm, ale vlastně devět měsíců... Také předpokládám že podobné snahy o "nepovinně povinné očkování" se zaměří i na kdejakou "rýmičku" o které zatím 90% obyvatelstva ani neví že existuje. A za sebe říkám - s takovými snahami táhněte do hajzlu. Podobně i politici, úředníci a podobná svoloč, která během koronaviru přičichla ke kouzlu neomezené moci nad celým národem a možnosti přikázat pod hrozbou likvidačních exemplárních trestů prakticky komukoliv cokoliv se těžko a hlavně neochotně bude vracet do normálních poměrů. Jenže - jak se říká, zastrašit lze většinu lidí po nějaký čas, nebo část lidí dlouhodobě. Ale nikdy a nikomu se nepodařilo zastrašit všechny lidi trvale. A to platí i zde. Lidé už na celý koronavirus zvysoka kašlou a žijí si po svém bez ohledu na nějaká nařízení. Prostě si na něj zvykli. Vážení politici, nejrůznější dobroserové a "protipandemiční bojovníci", farmaceutičtí podnikatelé, kšeftmani a lobbysté, seberte si ty svoje Konvalinky, Hořejší, Flégry, Prymuly a táhněte! Všichni! Zůstala zde po vás ekonomika v troskách, rozvrácený podnikatelský sektor, zdevastované školství, zničená kultura, zlikvidovaný sport, rozkradený státní rozpočet, stovky miliard dluhů, miliony nasraných občanů a krásná ukázka, jak rychle a snadno se dá spláchnout do hajzlu předchozích třicet let demokracie.
Samozřejmě se stále více ukazuje, že tečka za koronavirem se z pohledu farmaceutické, korporátní a politické mafie nekoná. O komedii se třetí "posilovací" dávkou jsem se asi dostatečně zmínil v předchozím odstavci. Samozřejmě že po ní přijde čtvrtá, řekněme "antimutační" dávka a po ní pátá, šestá, sedmá.... A samozřejmě očkovací pasy a průkazy bezinfekčnosti, bez kterých si už do budoucna ani neuprdneme. To je jasné, pořádek musí bejt a když už někdo zavede takovouhle administrativu, musí se to přece využít. Na dlouho, hodně dlouho, nejlépe nafurt.
V naší zemi se vše dotahuje až do naprosté absurdity, a asi i nejen v Česku. Například - stačí zdánlivě nevinná jednoduchá povinnost vyplnit při příjezdu z ciziny "příjezdový formulář". Ale má to háček - musíte ho vyplnit po internetu ještě před překročením hranice. Nejen že tento formulář je vymyšlený "po ajťácku", takže obyčejný člověk ho často vyplnit ani nedokáže, ale mlčky se počítá s tím, že každý kdo přijíždí z ciziny tento formulář vyplní přes internet, čili je vlastníkem smartfounu s mobilním internetem. Pokud ho zapomenete doma, nemáte či neumíte používat, vlastně je to pro vás stopka pro výjezd za hranice. Pokud ho cestou ztratíte, vybijete, rozbijete nebo vám ho ukradnou, budete se muset nějak dostat přes "čáru" ilegálně. Dobrý, co? Jak lze snadno, rychle a efektivně zavést povinnost vlastnit smartfoun a cestovat s ním....
Další komedií byl odlet našich olympioniků na olympiádu v Tokiu. Část naší výpravy, letící vládním speciálem, byla po příletu do Japonska postupně vytříděna a zkaranténována jako covid pozitivní. Okamžitě obratem vypukla mediální masírka o tom, že jeden z doprovodných lékařů nebyl očkován. No dobře, ale obratem se musí položit i otázka - a ostatní pozitivně testovaní sportovci také nebyli očkovaní? Nebo očkovaní byli a covid chytili očkování neočkování? Kdyby jeden, ale v tak masovém měřítku? A jak je možné, že všichni se v Česku před odletem preventivně otestovali s negativním výsledkem, a za půl dne po příletu do Tokia je najednou nemalá část z posádky pozitivní? Nepříjemné otázky, nehodící se do oficiální propagandy. A tak se raději vůbec nepokládají.
Možný problém, který už jsem letmo zmínil před půl rokem, se stává obecně známým faktem. Samozřejmě až ve chvíli, kdy ho potvrdili "američtí univerzitní akademici". Spočívá v jednoduchém principu, že očkování vlastně vůbec nechrání před nakažením, ale před příznakovým propuknutím nemoci. Tedy - očkování vlastně vůbec neznamená, že jste bezinfekční. Můžete covid dostat, budete infekční a budete ho roznášet dál, pouze máte vesměs zanedbatelné příznaky a jste chráněni (s nějakou konečnou pravděpodobností) před vážnými následky nemoci. Čili očkování z vás neudělá zdravého jedince imunního proti viru, ale vlastně noční můru všech epidemiologů - bezpříznakového přenašeče.
Z tohoto pohledu je očkování některých skupin obyvatel, především potom dětí, zcela nesmyslné a zbytečné. Argumentace je totiž stejná, jako v počátcích očkování - i když jste sami zdraví a odolní, nejde ani tak o vás, jde o to abyste covid nepřenesli dál.... Aha, a když se covid přenáší dál očkování neočkování, jen "o tom nevím"??????
Aby těch šaškáren nebylo málo, na "iděsu" už visí článek o tom, že velká část seniorů očkovaných na začátku asi před necelým půl rokem má tak málo protilátek, že už je vlastně vůbec nechrání. Tak uvidíme, zda se jedná o výplod očkovací lobby snažící se zadat důvod k dalším dávkám, nebo je to pravda a potom lze úspěšně pochybovat o samotném smyslu očkování. Pokud by se skutečně ukázalo, že očkování nechrání před samotným nakažením, jak se zdá z předchozího, ale jen před vážnými průvodními komplikacemi, a to ještě po dobu necelého půl roku, tak se na ty další dávky určitě vyseru. Rovněž jsem rozhodnutý do budoucna ignorovat a bojkotovat jakékoli formy očkovacích pasů a podobných zhovadilostí - domnívám se, že očkování stejně jako jakékoli jiné údaje o mém zdraví spadají do lékařského tajemství a žádný vořežprut je nejen nemá právo kontrolovat, ale ani k nim nesmí mít přístup.
V této souvislosti je také zajímavý "boj o protilátky". Jde o jednoduchý princip, že u nás stejně jako v drtivé většině zemí se jako "potvrzení o bezinfekčnosti" uznává pouze očkování nebo prodělání nemoci. Nikoli samotný fakt, že dotyčný má v krvi dostatečnou hladinu protilátek. Že prý nikdo neví jaká by ta hladina protilátek měla vlastně být, aby byla dostatečná. No dobře - ale zase se moc dobře ví, že by se mělo přeočkovávat třetí dávkou, protože i očkovaní mají prý po dvou dávkách a víc jak půl roce málo protilátek?????? Takže najednou se ví, kolik je vlastně "málo protilátek"? A to by se potom ale mělo vědět, kolik protilátek má vlastně mít takový očkovaný člověk, aby to bylo dostatečně? A pokud má i neočkovaný srovnatelně protilátek????
Do toho přicházejí zajímavé zprávy z okolního prostoru a ty nejzajímavější z Velké Británie. V zemích jako je Španělsko, Itálie, Řecko a Francie počty nakažených stoupají do nečekaných hodnot a to má za následek znovuzavedení covidového teroru. Na druhou stranu ve Velké Británii která mezitím už není členem EU, se na jakákoli anticovidová omezení vykašlali a zrušili je. Všichni "odborníci" předpokládali, jaké strašné následky to bude mít. Výsledek? Alespoň zatím tam počty nakažených i vážně nemocných klesají! Prdel, co?
V souvislosti s přípravou na třetí dávku očkování, když se začíná tvrdit, že prý ta druhá žádnou tečku za koronavirem neudělala, je překvapivé že převážná část světa nemá ani tu druhou, natož první. A tak se zdá, že svět se rozdělí na dvě části - tu bohatou, která na to má, a kde se bude přeočkovávat potřetí, počtvrté, popáté, a pobůhvíkolikáté včetně dětí, psů, koček, norků křečků a morčat. A na ten chudší zbytek světa, kde nemají ani na základní proočkování. A tam, ať, když na to nemají, (AUTOCENZURA).... To se sem ani neodvažuju napsat, aby mě potom někdo neobžaloval a nezavřel....
Na závěr bych ještě přidal větu, která není z mé hlavy, ale pochází z internetového článku s původně úplně jiným zaměřením. Ale její jasná, logická a jednoznačná pravda se vztahuje i na tento případ:
Pokud lidem nasadíte obojky a utáhnete příliš, skončíte ubodáni na schodech senátu místo v něm. Tato skutečnost se politikům ve starém Římě zaryla hluboko do mysli a raději se podle toho chovali. Přičemž by nebylo od věci, kdyby ji na paměti měli i jejich soudobí následovníci. Tím nechceme jakkoliv vyzývat k násilným činům, to ani v nejmenším. Je ale třeba si uvědomit, že pokud lidstvo má dále rozumně fungovat, je třeba mu ponechat přiměřenou volnost, nikoli jej pěchovat mezi stále užší mantinely.
Komický vejšplecht v souvislosti s koronavirem udělal nedávno jistý pan evoluční biolog:
Dnes v televizi okomentoval nárůst onemocnění způsobených zanedbanými nemocemi, kdy se lidé báli jít na preventivní vyšetření a lékařské zákroky ze strachu před nakažením koronavirem. Dokonce se zmínil o tom, že prý došlo k nárůstu onemocnění rakovinou a příčinou je zvýšený stres. No, hezký, jen nezbývá než panu evolučnímu biologovi tak ňák připomenout, kdo tady poslední rok a půl strašil lidi přeplněnými krematorii, mrazáky a statisíci mrtvých a kdo tady předpovídal strašlivou katastrofu, kdo dokonce vyzýval v zájmu efektivity "boje s kovidem" k nabourávání soukromí a omezování občanských práv. A potom lidi nemají být ve stresu..... Mediální mágové asi žijí v představě, že čím větší magor před kamerou, tím větší sledovanost. Ale "mašíbl" podobného kalibru by fak neměli pouštět do médií, možná tak nanejvýš do parku k nejbližší ústavní lavičce.
Možná by nezaškodilo menší zamyšlení nad tím, co nám pandemie ukázala. Především fakt, že nejde jen o pandemii, ale že i naše společnost je celkově nemocná a skluz od demokratické vlády k (bez nadsázky) fašismu může být překvapivě snadný a rychlý. A také se ukázalo, jak velká část občanů, a to nejen v Česku ale (ne)překvapivě i téměř v celé Evropě se zdánlivě iracionálně staví na odpor proti vakcinaci a dalším (údajně) prospěšným, nutným a nevyhnutelným opatřením a nařízením.
S tou iracionalitou to ale není zase tak jednoduché. Když si připomeneme socialistickou realitu před více než třiceti a ještě více lety, uvědomíme si že reálné myšlení lidí bylo zcela odtržené od oficiálních doktrín a propagandy. Ano, to co bylo k vidění v tehdejších Televizních Novinách byla propaganda a realita byla zcela odlišná. Prostě většina národa sice podlehla normalizačnímu nátlaku a dělala to co po nich komunisti chtěli, ale stejně režimu neveřila ani příslovečný "dobrý den". Potom přišla sametová jakorevoluce a její představitelé měli plnou důvěru veřejnosti a v porovnání s dnešním stavem až neuvěřitelný morální kredit. Jenže ten jim moc dlouho nevydržel. Z revolucionářů se stala jen další generace papalášů a profesionálních funkcionářů a morální kredit vyprchal do nenávratna. Po třech desítkách let se ukazuje, že společnost je podle mého odhadu rozdělena na tři části. Ta první současnému vládnoucímu establishmentu stále ještě celkem věří. Druhá už moc ne, ale nechá se ještě ukecat a přesvědčit. Zbylá zhruba třetina lidí v této zemi má nedůvěru k dnešním mocným zakořeněnou už tak hluboko, že jakékoli nařízení u nich vyvolá zdánlivě iracionální emotivní odmítavou odpověď. Jenže ona tak úplně iracionální není - je jen následkem praktické zkušenosti, kdy si s nimi tento stát a systém doslova vytírá prdel. Jsou to lidé, kteří dnešní vládnoucí třídu mají automaticky za bandu lhářů, podvodníků, zlodějů a korupčníků. A mají prakticky ověřeno na mnoha příkladech, že jakékoli zákony a nařízení, které od ní přijdou, slouží jen a pouze této vládnoucí třídě a obyčejným lidem nic dobrého nepřinesou. A podle toho s jejich nařízeními zachází. Ano, můžete to udělat podobně jako kdysi fašisti v protektorátu nebo normalizační komunisti po osmašedesátém - můžete je zastrašit, zlomit, donutit k poslušnosti. Ale to je asi tak vše - věřit už tomuto systému nikdy nic nebudou. Ještě zajímavější je, že (možná) menší množství (ale ne zas tak o hodně) podobně smýšlejících občanů není jen u nás, ale i ve zdánlivě stabilních demokraciích na západ od našich hranic. No, asi to souvisí s Evropskou unií, která se z užitečného spolku podporujícího vzájemnou spolupráci a hospodářskou prosperitu během necelých dvou desetiletí od našeho vstupu prakticky proměnila v byrokraticko- fašisticko- fanatický generátor zákazů, nařízení a hlavně problémů. My jsme se usnesli, rozhodli, tak to bude a basta. Nechcete? Odmítáte? Aha! Prostě vám to nařídíme, poručíme, přikážeme, a když neposlechnete, tak vás pošleme policajty, zpokutujeme likvidačními pokutami, oškubeme, ožebračíme, zavřeme do lockdownů nebo rovnou do basy, zničíme vaše živnosti, vaši existenci, zmlátíme, zpřerážíme hnáty, zlikvidujeme, prostě vás zprudíme tak že se z toho poserete a nakonec stejně poslechnete a raději uděláte to co chceme.
Vpravóó - Hleď! Nebo vlevóó? Vono to vyjde nastejno.... :-)
Myslím že před asi padesáti lety o tom Karel Kryl, který se mimochodem názorově rozešel se "sameťáky" už pár let po revoluci a mě ještě dalších pár let trvalo, než jsem pochopil, napsal hezkou písničku. Jmenuje se "Pochod Gustapa" a dnes začíná být opět krutě aktuální.
V demokratické a svobodné zemi by člověk předpokládal, že covidová pandemie se bude řešit demokratickými postupy a především svobodným přístupem k informacím. Prostě aby každý občan měl kdykoli volný přístup k informacím a statistikám a na jejich základě se mohl svobodně rozhodnout. To se bohužel neděje a nebo je to velmi problematické. Ve většině médií běží spíš propaganda kde jsou zprávy osekány tak, aby se jimi jejich "konzumenti" co nejvíc postrašili. A tak se například dočkáme toho, že když je v TV zpravodajství dětská lékařka a řekne kolik dětí ve věku 5-12 let má pozitivní test na covid, je to v pořádku. Když se ale pokusí ještě říct, jaké množství z nich je skutečně nemocných - tedy má příznaky nemoci, a tedy na druhou stranu kolik dětí je sice pozitivních, ale prakticky bezpříznakových a jaké procento z těch nemocných má skutečně vážnější průběh, moderátorka ji okamžitě utne. A potom se divte, že lidé takovému "zpravodajství" nevěří..... Automaticky ho považují za proočkovací propagandu.
Základ problému podle mého mínění zkrátka a prostě spočívá v tom, že nad řešením koronavirového problému se sešly tři druhy lidí. Za prvé především ti, pro které je příležitostí ke kšeftu, často spíš životnímu kšeftu. Prostě boj o koryto. Za druhé ti, kteří touží po získání absolutní moci nad občany. Pro ně jsou demokratické procedury brzdou a koronavirus vítanou příležitostí k jejich odstranění. Tyhle dvě skupiny se navíc více či méně prolínají. A za třetí lidé, kteří jim dělají "užitečné idioty". Kteří to možná i myslí dobře, kteří jsou sice i skutečnými odborníky na pandemie, ale nic víc. A tak se dívají na covid jen ze svého úzce omezeného epidemiologického hlediska, ale dál už nedohlédnou. Nikdy nepochopí, jakou celospolečenskou katastrofu svým konáním páchají. Tyhle tři skupiny si káply do noty. A když už nebude použitelný koronavirus, najdou si jiný strašný problém - ať už reálný, nebo uměle vytvořený. Ale řešený obdobným způsobem. Společnost je totiž potřeba zaměstnat nejrůznějšími uměle vytvořenými pseudoproblémy a hlavně držet ve strachu, rozdělit na radikální názorové skupiny a ty udržovat ve vzájemné nenávisti. Fakt, že když se lidi jebou mezi sebou, tak se jim nejlíp a nejsnadněji vládne, je přece jedna ze základních manažerských pouček. Není dobré udělat stejnou chybu jako kdysi komunisti - nechat lidi semknout v potlačeném nesouhlasu s oficiální politikou je poukázkou na příslovečný "kůl v plotě".
Naštěstí alespoň u covidu je tady světýlko na konci tunelu a naděje do budoucna. Epidemie evidentně skutečně odeznívá. Země jako Velká Británie, Dánsko nebo nyní i Portugalsko prakticky všechny koronavirové restrikce ruší. Přesto se v nich covidová katastrofa jaxi nekoná. Ale pšt, o tom se nesmí mluvit, to je v rozporu s oficiální propagandou. Ještě by se vovce mohly přestat bát covidového bubáka, přestat se handrkovat o roušky a očkování a zajímat se o to co vlastně vymýšlí a dělá establishment.....
Koronavirová pandemie se nám znovu úspěšně rozjíždí. Počet nakažených se nejen ve statistikách, ale i v okolí úspěšně blíží loňskému. Rozdíl ale jeden je, a to dost zásadní. Zatímco loni docházelo, především v zaměstnání, k řetězovým infekcím, kdy ve zhruba pětidenních intervalech odpadávali postupně lidé ze stejných směn nebo navazujících směn na stejném pracovišti, letos to vypadá trochu jinak.
V zaměstnání se "točíme" na třech směnách čtyři. Z toho tři jsme očkovaní, a jeden ne, Je to odpůrce očkování. A právě on minulý týden ten koronasajrajt dostal. Už přes týden hlásil, že je mu stále hůř a v pátek jsem musel do práce v předstihu, protože on už na předchozí směně nemohl. Obratem mu udělali kontrolní antigenní test, pozitivní. Onemocnění covidem u něj potvrdil i následný PCR test. Takže covid mimo jakoukoli pochybnost má.
První otázka byla - jak dopadneme my ostatní. První orientační test hned v pátek po příjezdu byl negativní. Zpětně jsem rekapituloval vlastní pocity a kromě lehkého škrábání v krku ve středu večer, úspěšně zlikvidovaného vykloktáním dezinfekcí jsem si na nic nevzpoměl. Kromě prevence v podobě vitamínů jsem opět přidal Isoprinosin a čekal jak to dopadne. V pondělí další antigenní testy, u nás zbylých tří očkovaných negativní. Jeden kolega je lehce nachcípaný, ale alespoň podle testů to na covid nevypadá a jde spíš o klasické podzimní nachlazení. Uběhl týden, kolega se z "rýmičky a kašílku" úspěšně dostává a já na sobě nepozoruji vůbec nic zvláštního.
Otázka je, co by se stalo, kdyby jsme nebyli očkovaní. Zatím to vypadá, že právě očkování může být tím zásadním rozdílem mezi covidem se vším všudy a škrábáním v krku bez dalších následků. Ale - nikomu to nenutím, ať si to každý přebere podle svého rozumu.
Trochu náročnější to mají děti ve škole, kde se před dvěma týdny ve třídě kam chodí synovec vyskytl covid. Jeden pozitivní test ve třídě při pondělním testování. Celá třída na týden do karantény a distanční výuka. Další pondělí návrat do lavic, další pozitivní test a opět další týden distanční výuky a karantény. Dnes, v pátek, údajně u dalšího dítěte ze stejné třídy další případ covidu, takže i příští týden v karanténě a na distanční výuce....
Napadá mě ještě jeden případ. Slepičí. Kdysi dávno jsme měli doma pět slepic. Přes den si hrabaly po zahradě, ale večer se jim do kurníku vůbec nechtělo. Dostat je tam připomínalo nedávnou televizní reportáž o odchytu pelikánů v ZOO před jejich stěhováním do zimoviště. Většinou to dopadlo tak, že kurník zůstal otevřený a slepice si do něj vlezly až když se jim chtělo - nebo taky za celou noc vůbec ne.
A potom jedné noci přišla kuna a jedna slepice byla ráno zakousnutá. Další noc druhá. A zbylé tři slípky i přes svůj slepičí mozeček velmi rychle pochopily, že v zavřeném kurníku jsou v bezpečí a i když v něm jsou přes noc tak nějak omezeny na osobní svobodě, bez něj na ně venku čeká smrt.
A s lidmi a s covidem je to asi docela podobné. Přes léto a počátek podzimu se vlastně nic hrozného nedělo a "pandémyje" byla všem k smíchu. Teď už to znovu přestává být sranda.
To vše je jen jedna, i když praktická strana mince. Na druhou stranu je zde opět spousta podivností a nezodpovězených otázek. Souvisí to s těmi "zatracenými" statistikami. Před zhruba měsícem, možná dvěma, kolovaly v médiích statistiky o počtech lidí v nemocnicích. Podíl mezi očkovanými a neočkovanými byl podle nich asi 60% neočkovaných na 40% očkovaných. Přitom podíl očkovaných lidí je asi 60%. To by statisticky znamenalo, že ona "zbožňovaná" účinnost vakcín proti "vážnému průběhu" sice jakási je, ale není nijak závratná. To se "vodbornící" jali obratem nějak vysvětlovat, ale jejich ohýbání statistických dat nevypadalo pro širokou veřejnost nijak důvěryhodně. Dnes najednou máme mediální mozkový výplach, kde je lidem vtloukáno do hlavy že "covid je věcí neočkovaných a kdo se nevovočkuje umře" a média jsou plná statistik o tom jak počet neoočkovaných převyšuje mnohonásobně počet očkovaných. Takže buď se data za ten měsíc a něco nějak záhadně změnily, nebo.... ???????????
A potom zde máme ještě jeden statistický problém. A to ten, že nejen počty nakažených se údajně blíží loňským počtům, ale i počty lidí ve vážném stavu v nemocnicích. A to už je samozřejmě hodně divné. Česko má asi 10,5 milionu obyvatel. Přes 60% z nich je oočkovaných, tedy by s velkou pravděpodobností neměli covid dostat. Asi dva miliony lidí ten covid dostaly. Ano, tyhle dvě skupiny se nedají jednoduše sečíst, protože se můžou prolínat. Ale přesto to znamená, že už zhruba dvě třetiny lidí už by měly být proti covidu víceméně rezistentní. Přesto prý opět máme nemocnice na pokraji zhroucení, počty nakažených a vážně nemocných dosahují loňských hodnot. Nevím, ale je to celé nějaké statisticky divné. A hlavně nedůvěryhodné. Můžeme operovat s tím, že nynější mutace je tak ňák nakažlivější, můžeme přemýšlet nad tím o čem se asi moc také nemluví a nesmí mluvit - že momentálně používané vakcíny jsou proti covidu účinné asi tak jako chřipková předloňská proti letošní variantě. Každopádně tady opět něco strašně smrdí.
Do toho se uvažuje o zkrácení platnosti "očkovacího cáru papíru" na půl roku. Za sebe říkám, že pokud mě někdo nepřesvědčí o tom, že se přeočkování třetí dávkou děje aktualizovanou vakcínou účinnou proti nynějším variantám covidu, a že nejde jen o snahu za každou cenu vyprázdnit sklady od staré neúčinné vakcíny, která už tam leží kdovíjak dlouho a končí ji expirace, tak na tu třetí dávku prostě nepůjdu, protože evidentně nemá smysl. Především mám ale opět zoufalý pocit, že nynější covidová situace vlastně vyhovuje a možná je i záměrně vyvolaná.
Docela mi to připomíná situaci v silniční dopravě. Nebudu to zde dopodrobna rozebírat, ale každému je jasné že čistě teoreticky by ideálem byl stav, kdy auta a další dopravní prostředky na silnicích mají co nejméně problémů a dochází k co nejmenšímu počtu dopravních nehod, je co nejméně zraněných nebo dokonce mrtvých. Realita je bohužel taková, že smyslem spousty předpisů, dopravních řešení a represivních prostředků, např. radarů, je jen a pouze finanční efekt - buď vybrat co nejvíce pokut nebo např. peněz za "parkovací systémy", nebo se alespoň přisát na zdroje státních financí při realizaci nesmyslných dopravních úprav. Covid v tomto směru dává nové, dříve netušené možnosti....
A tak mi nezbývá než napodobit pana Kodeta, protože covidoví fašisté si opět dělají (nejen) v této zemi co chtějí:
Původně jsem předpokládal, že třetí "posilovací" očkování si rozmyslím - zda na něj vůbec půjdu a pokud ano, tak v nejzazším možném termínu. Situace ale začíná být poněkud divoká.
V prosinci se dostal do kontaktu s koronavirem další kolega. Nejdřív onemocněl jeden jeho syn, takže jako člen společné domácnosti automaticky skončil v karanténě. Po týdnu onemocněl druhý, takže se mu karanténa o další týden prodloužila. A nakonec po dvoutýdenním kontaktu s nákazou onemocněl i on, i s manželkou. Podotýkám, že všichni byli očkovaní! Je pravda, že koronavirová infekce pro nikoho z nich neměla vážné následky.
Hůř už dopadl jeden známý ze sousední obce, který rovněž onemocněl koronavirem i přesto, že měl ukončené očkování dvěma dávkami. Stejně jako jeho manželka, rovněž očkovaná. Ona ten koronavirus rozdýchala, on bohužel už ne - možná díky věku hodně přes sedmdesát a dalším možným nemocem nakonec dostal komplikaci v podobě vážného zápalu plic, který měl pro něj fatální následky. Čest jeho památce.
Vánoce přešly a máme tady variantu omikron. Na jednu stranu asi extrémně nakažlivou, na druhou stranu naštěstí s poměrně rychlým průběhem a daleko menším rizikem vážných následků. Díky tomu jsem se nakonec rozhodl podstoupit třetí dávku bez dalších odkladů a rozmýšlění na konci ledna. Mezitím situace graduje a nakažených přibývá.
Jednoho synovce v pondělí vytřídili ze školy se "dvěma čárkami". Jinak byl zcela bezpříznakový a na pohled zdravý. Švagrová s ním i s druhým synovcem šli na PCR test, což nebylo zase tak jednoduché. V Rychnově byl první volný termín až ve čtvrtek, pokud by se výsledek dozvěděli v pátek, tak jako tak by bylo dávno po všem. V Hradci udělali test obratem ještě v pondělí odpoledne, švagrová a druhý synovec se dočkali negativního výsledku už v úterý. První synovec, o kterého šlo především, ale ne - jemu přišel pozitivní výsledek až ve středu večer. Mezitím už si oba prodělali "rýmičku" s teplotou a ve čtvrtek už byli zase oba v pohodě.
To bylo o víkendu, a mně to trošku zkomplikovalo život - s oběma jsem byl o víkedu v kontaktu ve čtvrtek jsem byl objednaný na třetí posilovací dávku. Antigenní test v pondělí v práci byl naštěstí negativní. Možná se ten koronasajrajt o mě opravdu pokusil - v úterý jsem dostal průjem a ve středu ráno mi bylo trochu všelijak. Ale dál se nic nedělo, během dne jsem to "rozchodil" a ve čtvrtek dostal posilovací včeličku. Reakce typická, jako předtím, v pátek průjem. Jinak nic zvláštního. Rodiče mají dávno po třetí dávce, také naštěstí nic nechytli.
Ale na třetí dávku stejně začínám mít názor, že nejde o všespásnou záchranu. On už to celkem trefně vyjádřil jeden kolega v práci - že s tím očkovači začínají mít trošku logický problém. Nejdřív přesvědčovali lidi, že očkování dokonale funguje a je to všespása nafurt. Tečka. Potom se zjistilo, že očkování zas tak dokonale nefunguje, tečka se neková a tak přesvědčují lidi, že po třetí dávce to bude zase fšechno fcajku. No a až bude potřeba čtvrtá dávka? Bude jim ještě někdo věřit, že tři dávky jsou naprd a po čtvrté to bude zase všechno O.K.???? Asi ne.....
Dodatek (snad) poslední
Během roku 2022 začal koronavirus úspěšně odeznívat. Největší sranda spočívá v tom, že mediálně přestal prakticky existovat 25. února 2022. Zatímco ještě čtyřiadvacátého zabralo zpravodajství o covidu, koronavíru a strašlivé pandémyji tradičně téměř polovinu televizních zpráv - tedy přesněji řečeno - po odečtení skutečného zpravodajství prakticky veškerou propagandistickou část, o den později po ní neštěkl pes a na obrazovkách byla nahrazena ruskou invazí na Ukrajinu.
Od té doby se mezi lidmi říká, že nejlepší epidemiolog je Vladimir Putin. Vyléčil covidovou pandemii do druhého dne.
Pokračování mělo i vyhodnocení léčby covidu alternativními léky. Především u Ivermectinu byly výsledky značně rozporuplné. Zajímavé bylo že celkem dobrou účinnost údajně vykazoval v zaostalých zemích, zatímco v těch bohatších a vyspělých byly výsledky zanedbatelné až nulové. Konečně někoho napadlo zamyslet se nad tím, proč? Konspirátoři to přičítali (ne)objektivitě různých testů, pravděpodobně zaplacených různými lobbystickými skupinami. Realita ale byla údajně úplně jiná. Zkrátka a jednoduše - Ivermectin je co? Ivermectin je odčervovadlo. A když je v zaostalých chudých zemích s nízkou úrovní hygieny a zdravotnické péče pacient prolezlý škrkavkami a podobnými breberkami, a podáte mu odčervovadlo, no tak se mu co? No tak se mu zákonitě uleví. A o tom to celé je.
Jak je to s Isoprinosinem, netuším..... každopádně jsem ho za ty dva roky použil několikrát a snad neuškodil.
Během podzimu 22 jsem se s covidem setkal znovu. Podzimní epidemie sklátila kolegu, obsluhujícího velín u nás v práci. V pátek už nepřišel, s tím že mu je zle a má pozitivní PCR test. Já jsem tam v tom velínu byl v daném týdnu od pondělí do středy několikrát a v pátek už mi taky nebylo valně. Vzhledem ke zkušenosti s pětidenní inkubační dobou a tradiční reakci na kontakt s covidem - průjmu, jsem si vyžádal ještě ten den v práci antigenní test. Byl negativní. Večer už jsem byl ale vyřízený, měl jsem tradiční "chřipečkové" příznaky a v sobotu ráno osmatřicet. Sobotu i neděli jsem proležel - ono to ani jinak nešlo. A nasadil kromě Acylpyrinu a vitamínů také opět Isoprinosin. V neděli večer už bylo po horečce, cítil jsem se celkem dobře a v pondělí mazal opět do rachoty. Ještě tak do půlky týdne mi bylo všelijak, ale horečku už jsem neměl, takže co bych dělal u doktora. Jen mě ještě asi měsíc pronásledoval kašel. Jestli to byl skutečně covid nevím jistě, myslím si že vzhledem k okolnostem ano, ale potvrzené to nikde od nikoho nemám.
A předpokládám, že tím pro mě covid definitivně skončil.